Je lepší šroub, nebo vrut? Je lepší plyn, nebo indukce? Připadá vám, že jsou takovéto otázky pošetilé, protože bez kontextu nedávají dobrý smysl? A co otázka, zda je lepší kabelové, nebo Wi-Fi připojení? Myslíme si, že jde o stejnou kategorii, jakou tvoří první dvě otázky a v článku se vám pokusíme vysvětlit proč.
Ještě než na nudličky rozkrájíme pudla, abychom se dostali k jeho jádru, pojďme si aspoň zhruba nadefinovat, co myslíme Wi-Fi připojením a co připojením kabelovým. Na problematiku se dá totiž pohlížet z vícero úhlů.
Internetové připojení
Jde o připojení naší domácí či podnikové lokální sítě k internetu, resp. poskytovateli internetového připojení. To jde realizovat vícero způsoby, ale téměř určitě půjde buď o bezdrátové – tedy pravděpodobně Wi-Fi – připojení, nebo kabelovou přípojku.
Kabelové připojení k internetu
Jak už pojmenování naznačuje, připojujete se k poskytovateli internetu pomocí nějakého kabelu – buďto metalického (data se přenáší elektrickými signály v kovových vodičích), nebo optického (data se přenášejí světelnými pulzy ve skleněném či plastovém kabelu). Konkrétně potom půjde o připojení k internetu pomocí technologie:
- xDSL – připojení využívající stávající pevné telefonní linky (DSL = Digital Subscriber Line, za písmeno x lze dosadit A, S, W atp.) a volnou přenosovou kapacitu jejich zakázaného frekvenčního pásma (tj. teoreticky vše mimo telefonní kanál 300–3400 Hz). Test připojení k internetu může v případě xDSL naměřit rychlost od 4 Mbit/s až po vyšší desítky Mbit/s, záleží na kvalitě kabeláže a vzdálenosti k DSL multiplexoru (pro zjednodušení cosi jako ústředna poskytovatele). Výhodou jsou velmi nízké náklady, možnost použít stávající – k telefonování dost často beztak nepotřebnou – kabeláž a relativně nízké ceny internetového připojení. Nevýhodou je poměrně nevýhodná agregace účastníků na jednu digitální linku (až 50:1).
- ISDN – opět využívá pevné telefonní linky (ISDN = Integrated Services Digital Network), ovšem dnes už je silně na ústupu, využívá totiž vytáčené připojení (DSL je k internetu připojené neustále) a standardní přenosové rychlosti 64–1920 Kbit/s mohly ohromovat kolem roku 2000, dnes už vzbuzují spíše pokleslý ret a povytažené obočí.
- Optika – v současnosti nejrychlejší a nejstabilnější internetové připojení, přenosové rychlosti se mohou pohybovat až v desítkách Gbit/s. Nevýhodou je vyšší cena a nižší dostupnost, která připadá v úvahu v zásadě jen ve větších městech.
Obecně nepopiratelnou výhodou kabelového internetového připojení je stabilita přenosu dat a spolehlivost. Kabel se prostě nedá „zarušit“ – u optického je to fyzikálně nemožné a u klasické kroucené dvoulinky (metalická telefonní přípojka nebo ethernetová šňůra, kde je kroucených párů více) byste se opravdu museli hodně snažit.
Wi-Fi připojení
Wi-Fi internetové připojení „frčelo“ zejména v nultých letech, kdy byla frekvenční pásma nezarušená a nadšenci si vyráběli funkční antény z plechovek od kosteleckých párků. Pionýrské Wi-Fi časy jsou už dnes za námi a využít můžete služeb stovek poskytovatelů. A v tom je právě trochu problém.
Frekvenční pásma Wi-Fi nejsou nafukovací a „na sílu“ se jít nedá (tj. zvyšovat vysílací výkon nad povolené limity), jelikož za to hrozí velmi tučné pokuty od ČTÚ.
Pro stabilní připojení je zapotřebí v zásadě přímá viditelnosti mezi anténami, optimální povětrnostní podmínky (tj. žádná mlha, sněžení, mrholení, nebo dokonce déšť) a absence radiového rušení. Pokud všechny tyto požadavky sečtete, bude vám „ručička“ Wi-Fi speed testu na vstupu do sítě skákat zběsileji než u dozimetrů v Černobylu. Wi-Fi internetové připojení se hodí tam, kde není k dispozici žádná z výše uvedených možností (ISDN, DSL nebo optika). Pro spolehlivé a stabilní připojení firmy vhodné rozhodně není.
Připojení k místní síti
Dobrá, předpokládejme, že jsme si zajistili internetové připojení. Toto připojení musíme nějakým způsobem „rozvést“ do počítačů v domácnosti či firmě. A uděláme tak prostřednictvím místní (lokální) počítačové sítě. Opět si tedy položíme otázku, jestli je lepší Wi-Fi, nebo kabel.
Kabelové připojení
Zde v zásadě platí, co jsme uvedli výše – ethernetové kabely vykazují stabilní přenosové rychlosti a jejich signál téměř nejde rušit – což mj. i znamená, že se do vaší sítě nemůže snadno nabourat hacker s hoodie a rozevřeným notebookem, který na lavičce před vaší firmou vysedává už půl hodiny. Pokud máte tu možnost, použijte ethernet (tj. kabely). To ovšem také znamená, že se smíříte s nevzhlednými nataženými kabely (nebo stejně hnusnými kabelovými lištami), pokud se tedy na metalické přípojky nemyslelo již během projektování a realizace daného interiéru. Ne všude také kabely natáhnout lze (nebo instalovat lišty), zvlášť v pronajatých kancelářských prostorech.
Wi-Fi připojení
V jeho případě zdánlivě měníte bezpečnost a spolehlivost za komfort a estetiku. O „nastražené“ kabely se nikdo v kanceláři nepřerazí (a při pohledu na jejich klubko si nechcete vydrápat oči) a na Wi-Fi se snadno připojí i notebooky bez ethernetového portu nebo jiná mobilní zařízení (telefony, tablety atp.).
Wi-Fi připojení je v interiéru „víc doma“ než v exteriérech, ostatně za tímto účelem bylo navržené. To ale neznamená, že zejména ve větších firemních prostorech pojede jako po másle. Zejména s většími vzdálenostmi a se vzrůstajícím počtem připojených zařízení dochází k zarušení a poklesu síly signálu sítě. Zde přicházejí na řadu zesilovače Wi-Fi signálu. Ty ovšem problém řeší pouze částečně, pořád totiž musí být v dosahu nějakého Wi-Fi adaptéru, navíc se budete muset smířit s nespolehlivým přepojováním. Zesilovač Wi-Fi signálu zahltí dané pásmo a přenosová rychlost klesne o polovinu (v optimálním případě).
Abyste nemuseli procházet firemní prostory s mobilním Wi-Fi analyzerem jako s detektorem kovů při hledání štěchovického pokladu, můžete se rovnou rozhodnout pro moderní mesh Wi-Fi řešení, které – velmi zjednodušeně řečeno – funguje na podobných principech řízení a zesílení signálu Wi-Fi jako mobilní GSM síť. Každá mesh Wi-Fi jednotka optimalizuje přenosové trasy, aby dosáhla optimální rychlosti. Současně chytře předává klienty ostatním mesh Wi-Fi jednotkám na základě síly jejich signálu, který se automaticky a kontinuálně monitoruje.
Takže co – Wi-Fi připojení, nebo kabel?
Když to jde, položte a využijte kabel. Když to nejde, měření Wi-Fi signálu i pokročilé konfigurace bezdrátových síťových prvků svěřte do rukou profesionálů. Připraví vám nejvhodnější řešení, které zohlední stabilitu přenosu, dokonalé pokrytí i síťovou bezpečnost.
