Singlizmus nebo proč se i svobodní lidé někdy cítí diskriminováni

Singlizmus ovlivňuje i děti.

Single lidé jsou osamělí. Děti single rodičů se mají špatně. Každému svobodnému kamarádovi a kamarádce musíme někoho dohazovat, neboť nečeká na nic jiného, ​​jen na nový romantický objev. I takto se může projevovat singlizmus, termín, který se před patnácti lety přidal do skupiny pojmů označujících diskriminaci.

Existuje jich několik. Ageismus například hovoří o diskriminováni pro věk, ableizmus označuje diskriminaci na základě tělesného, ​​smyslového či jiného postižení, sexismus zase diskriminaci na základě pohlaví nebo rodu.

Pokud předpokládáte, že při singlizme jde o další výmysl mileniálskej mládeže, která hledá diskriminaci všude a vytváří si z pase nové pojmy, je to omyl.

Za slovem, které hovoří o nespravedlivém zacházení s lidmi na základě toho, že jsou svobodní, a o stereotypech, kterým čelí single jednotlivci, stojí oceňovaná americká sociální psycholožka a výzkumnice Bella DePaulová.

„Jsem single, vždy jsem byla a vždy budu. Pokud bych měla použít mnou vytvořen termín, řekla bych, že jsem ‚svobodná v mém srdci‘. Je to způsob, jakým žiji, můj nejlepší, nejautentičtější a nejsmysluplnější život,“ píše DePaulová na své oficiální webové stránce a doplňuje, že její skutečnou vášní je proto vědecky zkoumat single životy.

Diskriminace svobodných není taková barmská

„Singlizmus je stigmatizace dospělých lidí, protože jsou single. Zahrnuje například negativní stereotypy o single lidech nebo jejich diskriminaci,“ vysvětluje autorka tohoto slova.

Pod svobodnými lidmi přitom myslí takových, kteří nemají partnera z různých důvodů – může jít o dobrovolně svobodných, rozvedených, ale také vdovců a vdovy.

DePaulová říká, že lidé se tomuto označení často posmívají a tvrdí, že diskriminace single lidí neexistuje nebo není tak vážná, neboť existují i ​​mnohem vážnější „ismy“.

„Single lidé nejsou ve stejné kategorii jako většina brutálně stigmatizovaných skupin. Pokud vím, nikdo nikoho neodvliekol na smrt v zadní části náklaďáku jen proto, že byl ten člověk svobodný. Újma, kterou snášejí nezadaní, prostě není v téže lize jako otevřená nenávist, kterou vůči černým lidem vyjadřují nestydatí rasisti nebo znechucení, které gayům a lesbám projevují homofobie, „uznává psycholožka ve své knize Singled Out.

Zdůrazňuje však, že při singlizme jedná o jiný typ překážek, které dokazují, že single lidí jako společnost vnímáme a zacházíme s nimi negativnější, než je to u sezdaných osob.