Nelegální streamy na různých volně dostupných platformách jsou pro různé streamovací služby obrovským nešvarem. Často probíhají na sociálních sítích, jako je Meta nebo YouTube, případně na komunitních platformách, jako je Twitch a Discord. Ve většině případů se pak jedná o sportovní přenosy a filmy.
U nás je svým bojem proti nelegálním streamerům známá například organizace OKTAGON MMA, která přenáší svoje turnaje přes tzv. PPV přístup. Hříšníky, kteří obsah exkluzivně streamují dál pro svoje diváky, může prvotní hřejivý pocit velmi záhy mrzet a přijít i draho, protože Oktagon si to velmi dobře hlídá a do obrazu vkládá identifikační prvky.
V našich luzích a hájích se velké oblibě těšily i různá úložiště, ze kterých lidé notoricky stahovali hudbu a filmy. Od 1. prosince 2023 skončilo asi nejznámější Ulož.to, odkud už si podobný obsah teď nestáhnete, leda byste ho tam nahráli sami. Důvodem je to, že dosavadní provoz neodpovídal požadavkům legislativy Evropské unie Digital Services Act (DSA), která spočívá v zajištění správného fungování trhu, zachování bezpečnosti online prostředí a ochraně základních práv uživatelů. Historicky společnost čelila několika žalobám v souvislosti s poskytováním filmů. Podobné problémy se ale řeší i za našimi hranicemi. Například v Kanadě se schyluje k právní megabouři a kvůli porušení autorských práv se v hledáčku žalob ocitají tisíce Kanaďanů, včetně obyvatel městečka Windsor v Ontariu.
Žaloby vycházejí z obvinění z neoprávněného streamování a sdílení filmu s Ryanem Reynoldsem a krásně ilustrují, jak závažné důsledky může nezákonné sledování filmů mít.
Případ je zajímavý i tím, že mezi obviněnými stranami v souvislosti s porušením autorských práv k filmu „Zabijákova žena & bodyguard“ figuruje po celé Kanadě asi 1 900 IP adres.
Internetové autorské právo – a jak je tvůrci využíváno
Svět tvorby internetového obsahu je pestrý. A pestré je tím pádem i právo týkající se autorských práv k různým materiálům. Interaktivní obsah, jako jsou videohry a online kasinové hry, například spadá do jiné kategorie než streamování televizních seriálů.
Nelegální streamování filmů ale bude nejspíš hrát prim. Uživatelé čelí online hrozbě právního postihu za stahování obsahu chráněného autorskými právy již od samotného počátku existence internetu.
Internetové autorské právo je oblast, která má mnoho vrstev, a průběžně se vyvíjí spolu s tím, jak jdou dopředu technologie. V souvislosti s ochranou duševního vlastnictví spoléhají na ochranu autorských práv tvůrci napříč celým digitálním spektrem, od filmařů až po vývojáře her.
Mezi hlavní cíle autorského práva patří poskytnutí časově specifikovaného exkluzivního práva na díla. Taková práva obvykle zahrnují možnost reprodukovat, šířit, předvádět a zobrazovat příslušný obsah.
Streamování filmů chráněných autorskými právy bez potřebných povolení usnadnil vzestup online platforem a tzv. torrentů. Tvůrci každopádně v těchto případech podnikají právní kroky zcela logicky.
Známé případy
Důsledky porušení autorských práv mohou být závažné, ale někdy i úsměvné. Například v roce 2020 pohrozila populární streamovací platforma HBO právním postihem jistému uživateli Twitteru. Použil totiž obsah chráněný autorskými právy z jejího vlajkového seriálu „Hra o trůny“.
A kdo byl tím uživatelem? Sám prezident Donald Trump. Trump podle stanice použil obrazový a jazykový materiál ze seriálu „bez svolení“, takže ho HBO varovala, že proti němu zahájí právní řízení, pokud obsah neodstraní.
Případ ukázal, že zábavní průmysl je odhodlán svůj obsah chránit všemi prostředky. A nám ilustruje skutečnost, že sdílení materiálu chráněného autorskými právy na sociálních sítích nemusí být jen tak a můžou z toho koukat problémy. Hrozba žaloby zapůsobila a Bílý dům přispěchal s vysvětlením, proč obsah autorská práva porušoval, a spor s HBO urovnal. Pro tehdejšího prezidenta to ale mohlo dopadnout o poznání hůř.
V případě filmu „Zabijákova žena & bodyguard“, kde jde o poměrně čerstvý film Ryana Reynoldse, by takové právní kroky mohly dosáhnout nevídaných rozměrů. Společnost Hitman Two Productions, která film vyrobila, by totiž mohla od téměř 2000 Kanaďanů požadovat odškodné ve výši 50 000 dolarů.
Může se něco podobného přihodit i nám?
Kenneth Clark, který zmíněnou produkční společnost zastupuje coby právník společnosti Aird Berlis, ve svém prohlášení pro kanadskou televizi CBC zdůraznil, že nezákonné činnosti na účtech jednotlivců obvykle předcházejí dvě varování od příslušných poskytovatelů internetu (ISP). Přestože je v žalobě uvedená částka v dolarech vysoká, podle Clarka se jedná o maximum povolené zákonem o autorských právech. Vyrovnání se obvykle pohybuje někde mezi minimální a maximální částkou.
Kritici, jako je David Fewer z Ottawské univerzity, právník zabývající se duševním vlastnictvím a technologiemi, ale tvrdí, že v těchto žalobách jde spíše o monetizaci strachu a nejistoty z žaloby než o samotné řešení porušení autorských práv. Tvrdí, že pravidla autorského zákona by se měla přehodnotit, a to zejména v případech, kdy jednotlivci nemusí mít nad jednáním ostatních na svém internetovém připojení kontrolu.
Co si z toho tedy odnést? Hrozí lidem, kteří streamují nelegálně, něco? Odpověď zní „jak kdy“. Cifry jako 50 000 dolarů znějí děsivě, ale rozvíjející se technologie na odhalování nelegálních streamerů nikdy nebyly lepší. Tvůrci se tak nacházejí v mnohem lepší pozici než před několika lety a mohou hrozit právními kroky, které mohou vyústit v soudní řízení korunované pokutou.
Podobně jako v jiných oblastech života i tady platí, že nejdál člověk dojde s opatrností. A předplatné streamovacích služeb nakonec asi nebude úplně špatný nápad.
